O závodech trochu jinak.

Příprava závodu dvojic byla velká výzva pro náš klub. Po červnovém Mistrovství světa to byl start do druhé poloviny naší závodní sezony. Chtěli jsme Libereckům, kteří nám chodí fandit (za to jim patří velké DÍKY), přivézt atraktivní závod. To, že přijela kompletní česká závodní špička jen potvrzuje zájem o tyto závody a také to, že se nám to povedlo.

Jak to udělat?

Těsně před závody se zrodil nápad, nasimulovat si vše při tréninku. Ve čtvrtek se tak sešla parta jezdců, která si mohla vyzkoušet dráhu, ale hlavní cíl tréninku pro nás pořadatele bylo správné načasování. Řeč je o kropení trati, úpravách a případných opravách mantinelu. Trénovat se začalo ve stejný čas jako by byl závod a psát o letošním počasí je stejně marné jako modlit se za trochu vody z nebes. Přímo strašné vedro, ale bylo paradoxně to co jsme potřebovali.

Začalo se počítat:

Bylo to jak v centru logistických příprav na start raketoplánu. Jezdci dostali za úkol jezdit. Na tom by nebylo zas až tak něco zvláštního, ale naším úkolem bylo sledovat pohyb závodní tratě. Docela mě to i bavilo. Během trénování se nasbírala data a začala zpracovávat.

Pátek – den před závodem.

Poháry, věnce a odměny pro jezdce jsou připraveny. Pohoštění pro hosty se dodělává a vše se zdá být jako by se nic zvláštního nedělo. Okolo osmnácté hodiny se však dává vše do pohybu. Nejprve traktor připravuje podklad pro kropici a následuje v přesně nastavených časech čarování s dráhou. Úderem půlnoci končí první kolo a jde se na chvilku spát. Ono v tom vedru je snad lepší zůstat venku.

Sobota – den závodu.

Ranní vstávání, rychlá kontrola techniky a vše začíná na novo. Traktor, kropice, košťata a narůstající teplota. Postupně se schází i ostatní, aby doladili poslední věci a připravili se na příjezd závodníků. To bývá většinou první zatěžkávací zkouška. Vše vyložit na své místo, ukázat jim kam zaparkovat a to tak aby se u nás v Liberci cítili jako doma. Mezitím vrcholí alchymie okolo závodní trati. Liberecká dráha je hodně specifická svými rozměry a tak se řeší opravdu každý metr. Po kontrole trati rozhodčím je plán posunut se ke staru závodu. V tu chvíli se ukázalo, že vše mohlo i rychle skončit. Zapracovalo počasí a přehřátá elektrika začala dělat vrásky na čele našim technikům. Kouzlo našich kluků okolo pavlovické ploché dráhy je, že prostě umí. O tom jsme se už několikrát přesvědčili a jen pár zasvěcených ví co se stalo a drží pozice tak aby vše klaplo.

Závod samotný.

Při tak vysokých teplotách není vůbec sranda závodit a upravovat závodní trať. I přes počáteční nejistotu se podařilo nastavit rytmus úprav a umožnit závodníkům podání plného výkonu. To co bylo k vidění v sobotu ve Starých Pavlovicích bylo ukázka vrcholné ploché dráhy a diváci viděli špičkový sport, kde se bojovalo až do posledních centimetrů.

Všem, kteří se podíleli na přípravě závodu a ukázali svou profesionalitu, DĚKUJI

Na závěr oficiální výsledková listina: