Každý rok nás překvapí. Jednou změnou „čudlíků“ na startovacím zařízení, podruhé snížením blatníků apod. To co se vymyslelo okolo bezpečnostní bariery, je ale už opravdu do nebe volající. To, že se namontovaly nafukovací vaky je super. Sice to bolí pořadatele při placení, tak i jezdce při nárazu, ale je jasné, že fungují. O životnosti nafukovaček se nemá cenu bavit. Je to velká politika a hlavně nemáme na vybranou.
To co se však musí udělat nově je slušně řečeno hooodně kontroverzní.
Tam kde končí nafukovačka se musí v délce 20ti metrů namontovat pružně mantinely, které mají zachytit jezdce při pádu. K tomuto předpisu však nebyl vydán podrobný výkres a tak ho každý pochopil po svém a to je nejspíš ten největší problém. To co se začíná používat nejen že nepomůže jezdci, ale hlavně může komplikovat bezpečnost diváckého prostoru. Je třeba si uvědomit, že nemůžeme srovnávat stadion v Pardubicích a v Liberci, kde jsou rozdílné délky rovinky. V Pardubicích je 20 metrů asi k vratům z výjezdu a v Liberci je 20 metrů až ke startu a to se musí ještě sundat 4 metry nafukovaček. Nikdo nemyslel na různé délky dráhy.
Když jsem začínal v Liberci tak bylo pletivo. Nebyl to žádný zázrak , ale fungovalo to. Podívám-li se na staré fotky pochopím proč diváci stávali uprostřed stadiónu. Jednoduše padající jezdec vyletěl ven a když tam nebyla banda tak ho nic nezranilo a divák? Viděl sice půlku závodu, ale byl v bezpečí. Nebo se musel stále točit dokola aby něco viděl.
Plochá dráha je fofr a kdo chce závodit ví jak to bolí.
Po krátkém rozhovoru s Pavlem Ondrašikem se vyrobil prototyp na ukázku jak by to mohlo fungovat. Jedná se o silnou železnou základnu 15×25, která se přidělá do země. Na plotnu se dá pevný sloupek a pomocí 2x gumové trubky propojí. Na pohyblivý sloupek se ukotví pletivo přes které namontujeme 1mm folii. Ta má za úkol aby se při nárazu jezdec sklouzl , pletivo zapruží – guma vyskočí a splníme to co po nás chtějí.
V zimě jsem se vydal s prototypem do Leszna PL, abych viděl reakci a hlavně se poradit jestli jdeme tou správnou cestou. Polsko je pro plochou dráhu země zaslíbená, ale struktura klubu a stadion se zásadně liší od nás. Koukali jako „trubky“ na ta trubky co jsem přivezl a vůbec neměli tušení na co koukají. Nedá se nic dělat, odjel jsem domů a s Pavlem se pokračovalo na vývoji finální podoby.
Nedávno se ukázalo, že Poláci to udělali hodně podobně. Že by tam byl někdo stejně šikovný? Já si myslím, že mají fotografickou pamět 😀
Dnes se tyto „pohyblivé“ bariery pomalu připravuji v Liberci, Pardubicích, Praze a Plzni na montáž k ostrému testu. Úprava sice není astronomicky drahá, ale jestli to bude fungovat ukáže čas.
Kluci držím vám všem pěsti ať ty blbosti co vymýšlíme nebudete potřebovat.
