Německé autokluby v českých zemích ČKM a ČKA vznikly na našem území sice jako první autokluby, avšak do první světové války nebyly jediné. Ty další založili v průmyslově nejvyspělejších městech čeští Němci, kteří tam tvořili většinu nebo alespoň silnou a velmi zámožnou menšinu. První z nich byl roku 1905 NordbOhmischer Automobil Club v Liberci. V roce 1906 vznikl v Brně Mährisch-Schlesischer Automobil Club a teplický Nordwestböhmischer Automobil Club. Dále u nás působily Automobil-Klub zu Gablonz a N. v jablonci nad Nisou, Automobil-Klub für Mittelböhmen v Praze, Automobil Klub-Saaz v Žatci, Pilsner Automobil-Club v Plzni, Egerländer Automobil-Club v Karlových Varech a Deutschböhmischer Automobil-Club v Rumburku, jehož členové si klubové činnosti moc neužili, protože se k jeho založení odhodlali až krátce před válkou, 1. března 1914. Někde se přiklonili k psané podobě Klub, jinde Club, ale to už byl detail. Velkou starostí automobilových organizací na severu bylo zjednodušení přejezdu z monarchie do Německa a zpět, protože na německé straně museli motoristé jednak zaplatit automobilovou daň, jednak si pronajmout tabulku s německou státní poznávací značkou, kterou při návratu museli vrátit na stejném přechodu, který použili při výjezdu. Kluby se staraly také o rozmístění dopravních značek, v Liberci například dostali oprávnění vydávat mezinárodní řidičské průkazy, nutné po překročení hranic. V monarchii ukládalo vykonat jízdní zkoušku před určeným komisařem ministerské nařízení č. 156 z 27. září 1905. Úspěšný adept pak získal řidičské oprávnění, tzv. licenci. Zdálo se, že motoristy – české i německé bez rozdílu – čeká bohatý klubový život. Nebylo tomu tak. Když 28. června 1914 zastřelil Gavrilo Princip následníka trůnu Ferdinanda d’Este, bylo po rozmachu, a to nejen autoklubů. Erár rekvíroval automobily a pneumatiky, přestaly vycházet časopisy Auto i Sport a hry a klubová činnost se omezila na pravidelné schůzky několika věrných. Čekalo se na lepší – příští.